Lobkovice, dnes část města Neratovice, mají bohatou a zajímavou historii, která je úzce spjata s jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů v české historii – rodem Lobkowiczů. První písemné zmínky o Lobkovicích pocházejí již z 13. století, kdy se vesnice objevuje v dokumentech jako součást majetku místní šlechty. Ves byla původně známá pod názvem „Lobkovice nad Labem“, což odkazuje na její strategickou polohu u řeky Labe.
Zásadním milníkem pro Lobkovice bylo, když se vesnice stala majetkem rodu Lobkowiczů, kteří zde v průběhu 16. století postavili renesanční zámek. Lobkowiczové patřili mezi nejvlivnější šlechtické rody v Čechách a zanechali v historii Lobkovic významnou stopu. Zámek se stal jejich rodovým sídlem a sloužil jako centrum správy jejich statků v regionu. Samotná obec se rozvíjela díky jejich patronátu.
Zámek v Lobkovicích zažil v průběhu staletí několik přestaveb, zejména v barokním období, kdy se jeho podoba změnila podle dobových módních trendů. V době pobělohorské byl majetek Lobkowiczů konfiskován, ale postupem času se jim podařilo část majetku získat zpět.
V 19. a 20. století, s nástupem průmyslové revoluce, se Lobkovice proměnily z šlechtického centra na obec, která byla ovlivněna rozvojem průmyslu v okolních oblastech, zejména v sousedních Neratovicích. Přesto si uchovaly svůj historický charakter, zejména díky zámku a blízkosti řeky Labe, která měla pro obec a její obyvatele vždy klíčový význam.
V roce 1950 došlo k připojení Lobkovic k Neratovicím, čímž se staly jednou z jejich čtvrtí. I dnes jsou Lobkovice oblíbenou lokalitou díky své bohaté historii, přírodě a zachovalému zámku, který zůstává výraznou dominantou této oblasti.
